Státní zřízení
Dnešní Taiwan (Republic of China - ROC) je demokratickou republikou, jejímž nejvyšším představitelem je prezident, který je zároveň vrchním velitelem armády. Pod přímé řízení kanceláře prezidenta republiky spadá Akademie věd (Academia Sinica) a Akademie dějin (Academia Historica).
Na cestu demokracie se ROC vydala v roce 1987, kdy bylo zrušeno stanné právo a od té doby se ROC přeměnila na dynamickou pluralitní společnost, ve které jsou plně respektována lidská práva.
Podstata sporu o mezinárodně-politický statut Tchaj-wanu spočívá v tom, zda Tchaj-wan včetně Pescadorských ostrovů má zůstat územím pod kontrolou ROC, být připojen k území v současné době pod kontrolou Čínské lidové republiky, nebo zda usilovat o samostatnost a mezinárodní uznání pod názvem Taiwan. Dalším sporným bodem v otázce mezinárodně-politického statutu je proto otázka, zda existence samotné ROC jako nezávislého státu je legitimní a uznávaná.
Pod jurisdikcí ROC se v současné době nalézají ostrovy Taiwan, Penghu, souostroví Končen (Quemoy), Matsu a vetšé množstvý malých, většinou neobydlených ostrůvků. ROC v minulosti spravovala celou pevninskou Čínu a usilovala o kontrolu nad Vnějším Mongolskem a Tannu Uriankhai (dnes je jako republika Tuva součástí Ruské federace), aby po prohrané válce s komunistickými povstalci vláda v prosinci 1949 přesídlila do Taipei.
Vnitropolitická situace
V r. 1986 byla uznána existence politické opozice a zahájena politická reforma. V lednu 1989 byl vyhlášen Zákon o registraci politických strana masových organizací, čímž byla zavedena do politického života Tchaj-wanu pluralita.
Hlavní politické strany, poměr sil koalice-opozice
Na Tchaj-wanské politické scéně domiují čtyři hlavní strany, které tvoří dvě spojenectví, známá pod názvem modrý tábor a zelený tábor. Modrý tábor zahrnuje stranu Kuomintang (KMT), známý též pod názvem Nacionalistická strana a První lidovou stranu (People First Party – PFP). Zelený tábor zahrnuje Demokratickou pokrokovou stranu (Democratic Progressive Party – DPP) a Taiwanskou unii solidarity (Taiwan Solidarity Union – TSU). Modrá koalice má mírnou většinu křesel v Legislativním dvoře (Legislative Yuan).
Nacionalistická strana – Kuomintang (KMT)
Je nejstarší čínskou politickou stranou (zal. v r. 1894 Sunjatsenem), která na Tchaj-wanu za více než padesát let své vlády vytvořila totalitní systém podobný zřízení v pevninské Číně. Východiskem KMT byla antikomunistická ideologie, jeho represivní aparát však ponechal možnost ekonomicky racionálního chování a neusiloval o totální kontrolu nad jednotlivci. Po smrti generála Čankajška vedení KMT pochopilo nutnost politické liberalizace a uvedlo rodilého Tchaj-wance Lee Teng-huie do nejvyšších funkcí. Tím došlo k narušení dynastického systému následnictví a následně k otevření prostoru pro účast nestraníků a starousedlíků v politických funkcích, k uzákonění svobody slova a shromažďování a vzniku politické opozice. Nativizací KMT započal proces štěpení strany na reformní hlavní proud a jeho skalní odpůrce. V r. 1992 podpořil KMT požadavek opozice na revizi ústavy a přímou volbu prezidenta. KMT podporuje postupné sjednocení země za předpokladu, že se KS Číny vzdá svého politického monopolu. KMT má cca 2 mil. členů.
Demokratická pokroková strana (DPP, Democratic Progressive Party)
Tato strana vznikla ilegálně v r. 1986, rok před zrušením zákona o výjimečném stavu. Na rozdíl od KMT, jenž je stranou přistěhovalců z pevniny v r. 1949, Je DPP převážně stranou etnických Tchaj-wanců. Po svém založení byla DPP považována za stranu zaměřující se na pouliční protesty a pěstní souboje v parlamentu. Zároveň se jí dostávalo značných sympatií pro oběti, které podstupovali její vůdci (uvěznění z politických důvodů a často tragická minulost), aby dosáhli demokracie, jakož i ze strany rodilých Tchaj-wanců, kteří se dlouho cítili být zbaveni podílu na politické moci. Politický program DPP vycházel ze zásadní kritiky autoritativního systému KMT a navrhoval dalekosáhlé ústavně – právní reformy, zejména zavedení politické plurality a přímou volbu prezidenta. Nezávislost ostrova je požadavkem některých frakcí DPP. Od zavedení pluralitní demokracie na Tchaj-wanu až do roku 2001 DPP nedokázala ohrozit nadpoloviční většinu KMT v parlamentu. Kandidát DPP vyhrál prezidentské volby v r. 2000 a 2004.
Nová strana (NP, New Party)
NS vznikla odštěpením od tehdy vládnoucí strany KMT v srpnu 1993. Shromažďuje voliče, kteří jsou nespokojení s postupným opouštěním původních ideálů, na některých byl KMT vybudován. V otázce znovusjednocení Číny zastává stanovisko jako KMT. Má cca 70 tis. členů.
První strana lidu (PFP, People First Party)
PSL vznikla rovněž odštěpením od KMT před prezidentskými volbami v r. 2000. Členskou základnu tvoří kuomintangská elita původem z pevninské Číny, která opustila KMT .
Struktura ústředních orgánů státní správy
Vláda na Čínské republice na Taiwanu má tři úrovně: centrální, provinční/municipální a okresní (county).
Centrální vláda se skládá z Kanceláře prezidenta, a pěti dvorů (Yuanů).
První volby do Národního shromáždění ROC se konaly v Nankinu na území pevninské Číny v roce 1947. Jeho činnost byla ukončena až po 45 letech fungování ke konci roku 1991.
Druhým voleným orgánem státní moci je Legislativní dvůr (Legislative Yuan). Je to nejvyšší zákonodárný orgán v zemi, jehož úkolem je schvalovat zákony, které potvrzuje prezident. Třetím voleným orgánem je Kontrolní dvůr (Control Yuan), který schvaluje kandidáty na funkci prezidenta, viceprezidenta, vrchních soudců soudního dvora a kandidáty na členy Zkušebního dvora.
Výkonný dvůr (Executive Juan) je de facto vláda. V jeho čele je premiér, kterého jmenuje prezident republiky. Justiční dvůr (Judicial Juan) je zodpovědný za dodržování zákonů, za zajištění bezpečnosti občanů i nedotknutelnosti jejich majetku. Zkušební dvůr (Examination Yuan) navazuje na konfuciánskou tradici úřednických zkoušek. Je zodpovědný za to, že místa ve státní správě vykonávají lidé, kteří jsou k tomu morálně i odborně způsobilí. Kromě toho zodpovídá i za úroveň odborníků zastávajících vedoucé funkce na vybraných vědeckých, technických a kulturních pracovištích.
Hlavou státu je prezident, který má svěřeny určité ústavní pravomoci k výkonu zahraniční politiky. V tomto postavení reprezentuje zemi v oblasti zahraničních vztahů a při výkonu státních funkcí. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, vyhlašuje zákony a dekrety, se souhlasem legislativního dvora vyhlašuje stanné právo, uzavírá smlouvy, má pravomoc vyhlásit válku a nastolit mír, udělovat amnestie, jmenovat a odvolávat nejvyšší státní úředníky včetně předsedy vlády, soudců, a vojenských činitelů, udělovat řády a vyznamenání. Všechny tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu s ústavou a příslušnými zákony. Prvním prezidentem Tchaj-wanu byl generál Čankajšek (1954-1975), druhým jeho syn Chiang Ching-guo (1978-1988), třetím Lee Then-hui (1990-2000). Ve volbách v r. 2000 zvítězil kandidát opozice Chen Shui-bian, který zvítězil těsně i ve volbách v březnu 2004. Prezidentovo funkční období je čtyřleté.
1 | President | CHEN Shui-bian |
2 | Vicepresident | LU Anette (F) |
3 | Premier | CHANG Chun-hsiung |
4 | Vice Premier | CHIOU I-jen |
5 | Secretary-General Executive Juan | CHEN Chin-jun |
6 | Deputy Secretary-General Executive Yuan | CHEN Mei-ling |
7 | Minister without Portfolio | LIU Yuh-san |
8 | Minister without Portfolio | LIN Si-yao |
9 | Minister without Portfolio | WU Tse-cheng |
10 | Minister without Portfolio | HO Mei-yueh |
11 | Minister without Portfolio | LIN Ferng-chin |
12 | Minister without Portfolio | HUANG Hwei-chen |
13 | Minister without Portfolio | LIN Jin-chang |
14 | Minister of the Interior | LEE Yi-yang |
15 | Minister of National Defense | LEE Tien-yu |
16 | Minister of Finance | HO Chih-chin |
17 | Minister of Economic Affairs | CHEN Ruey-long |
18 | Minister of Foreign Affairs | HUANG Chih-fang |
19 | Minister, Council for Cultural Affairs | WONG Chin-Chu (F) |
20 | Minister of Education | TU Cheng-sheng |
21 | Minister of Justice | SHIH Mao-lin |
22 | Minister of Transportation and Communications | TSAI Duei |
23 | Minister, Mongolian and Tibetan Affairs Commission | HSU Chih-hsiung |
24 | Ministr of Overseas Compatriot Affairs Commission | CHANG Fu-mei |
25 | Governor of the Central Bank of the R.O.C.(Taiwan) | PERNG Fai-nan |
26 | Director General, Budget, Accounting and Statistics Directorate | HSU Jan-yau |
27 | Minister, Central Personnel Administration | CHOU Hung-hsien |
28 | Minister, Government Information Office | SHIEH Jhy-wey |
29 | Minister, Department of Health | HOU Sheng-mou |
30 | Minister, Environmental Protection Administration | Winston Dang |
31 | Minister, Coast Guard Administration | WANG Ginn-wang |
32 | Director, National Palace Museum Director | LIN Mun-lee |
33 | Minister, Mainland Affairs Council | CHEN Ming-tong |
34 | Minister, Council for Economic Planning and Development | HO Mei-yueh |
35 | Minister, National Youth Commission | CHENG Li-chiun |
36 | Minister, Atomic Energy Council | SU Shian-jang |
37 | Minister, National Science Council | CHEN Chien-jen |
38 | Minister, Research, Development and Evaluation Commission | SHIH Ning-jye |
39 | Chairperson, Coordination Council for North American Affairs | LIN Fang-mei |
40 | Minister, Council of Agriculture | SU Jia-chyuan |
41 | Minister, Veterans Affairs Commission | HU Chen-Pu |
42 | Minister, Council of Labor Affairs | LU Tien-lin |
43 | Chairperson, Fair Trade Commission | TANG Jinn-chuan |
44 | Minister, Consumer Protection Commission | CHIOU I-jen |
45 | Minister, Public Construction Commission | WU Tse-cheng |
46 | Minister, Council of Indigenous Peoples | Icyang PAROD |
47 | Minister, Sports Affairs Council | YANG Jong-her |
48 | Minister, Council for Hakka Affairs | LEE Yung-te |
49 | Minister, Financial Supervisory Commission | HU Sheng-cheng |
50 | Chairperson, Central Election Commission | CHANG Masa J. S. |
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Tchajwan českýma očima: Tchajwan Formosa (16.12.13 10:35)
Zajímavé.
tchajwan.weebly.com (reagovat)
Váš komentář:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Elbrus (5642m.n.m), nejvyšší hora Evropy, byla po několik let mou „fatamorgánou“. Čím víc mě zaměstnávala myšlenka zdolat ji, tím víc mi připadalo „obyčejné“ vyrazit na ni...
Čtěte více z deníku Článek
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: