Thajské království je konstituční monarchií v čele s králem jako hlavou státu a hlavou thajských ozbrojených sil se zřetelně oddělenou zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí.
Dvoukomorový zákonodárný orgán, Národní shromáždění – NS (National Assembly), se skládá z Poslanecké sněmovny - PS (House of Representatives) a Senátu (Senate). Předseda PS je zároveň předsedou (President) NS, předseda senátu je místopředsedou (Vice-President) NS. Parlament byl rozpuštěn po anulování voleb z 2. dubna 2006.
Král jmenuje premiéra (Prime Minister) a ne více než 48 ministrů, kteří dohromady tvoří vládu (Council of Ministers). Královský výnos, kterým je jmenován premiér, musí kontrasignovat předseda NS. Premiér a ostatní členové vlády se po dobu výkonu své vládní funkce musejí vzdát svých poslaneckých a senátorských mandátů. Vláda byla po anulování voleb pověřena jako prozatímní vedením země (do uskutečnění puče).
Mimo vládu král jmenuje také tzv. Královskou radu (Privy Council) v čele s prezidentem Rady. Rada slouží králi jako poradní sbor ve všech záležitostech vyplývajících z ústavy. Rádcové nemohou mít poslanecký ani senátorský mandát, nemohou být vládními úředníky, soudci, členy Národní rady pro lidská práva, představiteli státního podniku, vedoucími představiteli politických stran apod.
Král rovněž jmenuje soudce Nejvyššího soudu (sandika).
Thajské království se administrativně člení na 76 provincií (changwat).
Bývalý premiér Thaksin Shinawatra a jeho strana TRT (Thai Rak Thai, Thajci milují Thajsko) vyhráli dvakrát po sobě volby s většinovým ziskem hlasů a výraznou podporou prostého obyvatelstva v severních a severovýchodních provinciích. Premirér Thaksin byl v Asii a ASEANu považován za lídra s velkým potenciálem. Po „Asijské krizi“ (začala 1997 v Thajsku) vykazovala ekonomika Thajska orientovaná na růst HDP (zejména v posledních letech) velmi dobré výsledky.
Přesto se Thajsko od začátku roku 2006 nacházelo v krizi. V hlavním městě Bangkoku existovala nesmiřitelná opozice kritizující rostoucí Thaksinův vliv a způsob vedení společnosti spojené dle kritiků se zneužíváním moci, korupcí, konfliktem zájmů. Thaksin kontroloval zemi propletencem politické a ekonomické moci a jednotlivých zájmových skupin. Politické napětí dosáhlo vrcholu v první polovině roku 2006. Po anulování výsledků voleb a rozpuštění parlamentu byly na listopad 2006 plánovány mimořádné všeobecné volby.
Armáda se však rozhodla odstranit premiéra Thaksina a jeho vládu vojenským pučem „s lidskou tváří“ dne 19.září 2006. Bylo vyhlášeno stanné právo a následovala série vyhlášek junty omezujících osobní a politickou svobodu v zemi.
Nejsilnějším orgánem království se stala osmičlenná Rada pro národní bezpečnost (Council for National Security – CNS) pod vedením generála Sonthiho Boonyaratkalina, vůdce puče. Podle charty (prozatímní ústavy), navržené juntou a schválené králem, měla CNS významnou moc zahrnující například následující:
- CNS mohla navrhnout odstoupení premiéra a spolupotvrdit královský dekret na jmenování nového
- CNS spolupotrvrzovala královský dekret na jmenování 250 členného Národního zákonodárného shromáždění, včetně předsedy a místopředsedy
- CNS vybírala 100 člennou Radu pro návrh ústavy ze seznamu navrženého lidovým shromážděním.
- CNS dávala doporučení pro návrh ústavy
9.10. 2006 byla králem potvrzena prozatímní vláda Thajského království v čele
s předsedou vlády generálem Surayudem Chulanontem navržená CNS.
Vedení vojenské junty přislíbilo, že do necelých 9 měsíců připraví novou ústavu a do roka uspořádá parlamentní volby. 35 členná. Komise pro návrh ústavy byla složena z 25 členů schválených Shromážděním pro návrh ústavy a 10 členů vybraných CNS. Shromáždění pro návrh ústavy mělo 300 členů, z nichž 100 bylo vybráno CNS, zbytek ze svého středu vybralo Národní zákonodárné shromáždění.
Samotný proces návratu k demokratickým institucím nebyl jednoduchý, situace byla komplikována dalšími problémy. Za svého působení vláda učinila několik chybných kroků, nicméně zejména osoba premiéra Surayuda Chulanonta se, přes snahu některých mocenských skupin o jeho odsunutí, ukázala být nakonec významnou zárukou zajištění postupu demokratizačního procesu směřujícímu k parlamentním volbám. Termín voleb byl stanoven na 23. prosince 2007.
Na přelomu roku 2006/2007 došlo v Bangkoku k sérii bombových útoků. Vláda a CNS byla v souvislosti s bombovými útoky několikrát obviněna z nerozhodnosti.
V průběhu roku potvrdil král Bhumibol Adulyadej (Rama IX) několikrát postupné rušení výjimečného stavu vyhlášeného juntou v thajských provinciích. V současné době je výjimečný stav stále částečně platný ve 30 ze 76 provincií (jih, severovýchod a některá pohraniční území) – ve vybraných oblastech těchto provincií.
30.5.2007 vynesl Ústavní soud verdikt nad politickými stranami obviněnými z volebních podvodů během anulovaných parlamentních voleb 2. dubna 2006 a svým rozhodnutím výrazně ovlivnil další vývoj politické i bezpečnostní situace v Thajském království. Soud nařídil rozpuštění strany TRT (Thai Rak Thai) a zákaz politické činnosti
a odejmutí volebního práva na 5 let 111 stranickým funkcionářům, včetně vojenským pučem sesazeného premiéra Thaksina Shinawatry. Druhá nejsilnější a také nejstarší politická stran Thajska – Demokratická strana, Democrat Party (která prohrála předchozí volby s TRT) a její funkcionáři dle Ústavního soudu neporušili volební zákon a byli plně zproštěni obvinění.
První návrh nové ústavy byl hotov v polovině dubna 2007, přičemž konečná verze byla na začátku července 2007 předložena Shromáždění pro návrh ústavy k posouzení před vyhlášením referenda. V referendu konaném 19.8.2007 byl Návrh ústavy schválen poměrem 56,7 % ku 41,4 %. Ze 44,2 milionů oprávněných voličů se hlasování účastnilo 56,8 %. Nejvýraznější podporu měl návrh na jihu země, zatímco jednoznačně odmítnut byl pouze v severovýchodním regionu.
V září odešel vůdce CNS generál Sonthi Boonyaratkalin jako hlavní velitel pozemních vojsk do vojenského důchodu. Novým velitelem pozemních vojsk (fakticky nejvýznamnější velitel thajské armády) se stal generál Anupong Paochinda, V říjnu odstoupil generál Sonthi jako vůdce CNS a byl jmenován místopředsedou vlády zodpovědným za bezpečnost. Vůdcem CNS, která v aktuální situaci ustoupila do ústraní, se stal velitel letectva ACM Chalit Pookpasuk
V současné době se Thajsko připravuje na parlamentní volby. Mezi významné strany aktuálně patří Demokratická strana, Strana Puea Pandin (Za matku vlast), Strana Moci lidu (People Power Party – nástupce Thaksinovy TRT), Strana Chart Thai (Národní thajská strana), Strana Matchima Thipataya (Strana Umírněné demokracie) a Ruam Jai Thai Chart Pattana (Strana Spojených srdcí thajského lidu za rozvoj země).
Dne 11.10.2006 jmenoval J.V. král Bhumibol Adulyadej na návrh CNS členy Národního zákonodárného shromáždění (NZS). NZS (242 členů) je složeno z osob vybraných CNS a zastupujících vládní sektor, privátní sektor, sociální sektor a akademický sektor. Dle článku 5 charty (prozatímní, základní ústavy) funguje Národní zákonodárné shromáždění jako Parlament, Senát a Národní shromáždění najednou.
Hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a nejvyšším náboženským představitelem je nadále král. Nemá výkonnou moc. Ač zákonem úzce definované pravomoci prakticky vylučují jeho přímé zasahování do vnitropolitických a zahraničně politických záležitostí státu, jeho vliv na politický život země je ve skutečnosti zřejmý (což je dáno tradiční úctou k instituci krále a majetností královské rodiny).
Současný král Bhumibol Adulyadej, korunován jako Rama IX dne 19. června 1946, se narodil 5.12.1927. V pořadí devátý král dynastie Čakrí, která vládne v zemi od roku 1782, je zatím nejdéle vládnoucím monarchou v thajské historii. S manželkou, královnou Sirikit, mají syna Maha Vajiralongkorna (1952), který byl v roce 1972 oficiálně designován jako korunní princ, a 3 dcery - princezny Chulabhorn (1957), Maha Chakri Sirindhorn (1955) a Ubol Ratanu (1951), které byl vrácen královský titul po rozvodu s americkým občanem.
Otázka nástupnictví po stárnoucím králi Ramovi IX, který v roce 2007 oslaví 80. narozeniny, bude jistě patřit mezi klíčové momenty v historii země.
Aktuální složení prozatímní vlády (listopad 2007)
Předseda vlády Surayud Chulanont
Místopředseda vlády a ministr sociálního rozvoje a lidských jistot
Paiboon Wattanasiritham
Místopředseda vlády a ministr průmyslu Kosit Panpiemras
Místopředseda vlády do otázky bezpečnosti gen. Sonthi Boonyaratglin
Ministr kanceláře premiéra (paní) Khunying Dhipawadee Meksawan
Ministr kanceláře premiéra Thirapat Serirangsan
Ministr financí Chalongphob Sussangkarn
Ministr zemědělství a družstev Thira Sutavutra
Ministr obchodu Krirkkrai Jirapaet
Ministr kultury (paní) Khunying Khaisri Sri-aroon
Ministr obrany Generál Boonrod Somtad
Ministr školství Wijit Arisa-an
Ministr energetiky Piyasvasti Amranand
Ministr zahraničních věcí Nitya Pibulsonggram
Ministr vědy a technologií Prof.Dr. Yongyuth Yuthavong
Ministr vnitra neobsazeno, zastupováno premiérem
Teeravut Butsriphume
Ministr spravedlnosti Charnchai Likhitjittha
Ministr práce Apai Chanthanajulaka
Ministr veřejného zdraví Dr. Mongkol Na Songkhla
Vallop Thainuea
Ministr turistiky a sportů Suvit Yodmani
Ministr dopravy Admirál Thira Haocharoen
Ministr průmyslu Kosit Punpiemrat
Ministr sociálního rozvoje a lidských jistot Paiboon Wattanasiritham
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Když jsme se vrátili na chatu, ještě jsme dlouho besedovali a přitom hodovali. Dosud jsme každý jedli ze svých zásob, ale asi se na mne nemohl dívat. S cílem zhubnout, jsem jedl opravdu ...
Čtěte více z deníku Část II.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: