Tureckou zahraničně-politickou prioritou posledních let je jednoznačně vstup do EU (Asociační dohodu s EHS podepsala Ankara již v r. 1963). Na summitu EU v Helsinkách (1999) získalo Turecko kandidátský statut, ale samotné zahájení negociací bylo několik let odkládáno. Až summit 17. 12. 2004 v Bruselu rozhodl, že k zahájení rozhovorů dojde 3. 10. 2005, avšak některé z jeho podmínek jsou pro Ankaru hůře stravitelné (např. otevřený konec negociací, trvalé derogace, zpřístupnění letišť a přístavů pro kyperské lodi a letadla).
Dne 29. 7. 2005 byl v Bruselu podepsán Dodatkový protokol k Ankarské dohodě. Po podpisu protokolu vydalo Turecko jednostranné prohlášení, v němž odmítlo uznání Kyperské republiky jakož i zpřístupnění svých přístavů a letišť pro kyperské lodi a letadla.
Historie vztahů Turecka s EU sahá do roku 1963, kdy Turecko uzavřelo asociační dohodu s EHS. Na Helsinském summitu EU v roce 1999 bylo Turecko spolu s dalšími zeměmi začleněno do skupiny kandidátských zemí. V prosinci 2004 na Bruselském summitu bylo rozhodnuto o začátku přístupových jednání ke 3. říjnu 2005.Negociace začaly cca 10-ti měsíčním screeningovým obdobím, jež bylo zahájeno 20 .10. 2005. V roce 2006 došlo ke komplikacím ve vztahu mezi Tureckem a Evropskou unií. Kromě politických příčin v některých ČS EU a diskutované otázky absorpční schopnosti EU se jednalo zejména o odmítnutí turecké vlády ratifikovat dodatek k Ankarskému protokolu – rozšíření Celní unie o 10 nových členů EU (vč. řeckého Kypru, který turecká administrativa neuznává). V důsledku toho přerušila EU přístupová jednání v 8 kapitolách. Především díky konstruktivnímu přístupu EK, Německa jako předsednické země i Turecka se podařilo udržet TR ve vyjednávacím procesu.
Již v r. 1952 si Turecko zajistilo bezpečnost členstvím v NATO. Snaží se i o rozšíření svazků s islámskými a blízkovýchodními státy v rámci Organizace islámské konference (OIC, od r. 2004 je jejím předsedou Turek Ekmeleddin Ihsano?lu). Má také zájem o Balkánský poloostrov, mj. i vzhledem k početné turecké komunitě. Je zakládajícím členem Organizace černomořské hospodářské spolupráce (BSEC) a D-8 (Developing Countries). Usiluje o prioritní roli mezi turkickými (turkofonními) republikami. Snaží se o zlepšení vztahů se sousedním Řeckem, přes sérii expertních jednání se však nedaří překonat spory v Egejském moři a více než 26 let zůstává nevyřešen také kyperský problém. S určitými výhradami zůstávají nadále nejvýznamnějšími politickými spojenci USA a Izrael, i když vztahy již nedosahují podobně nadstandardní úrovně jako v minulých letech. Novým jevem je postupné sbližování se sousedními muslimskými zeměmi Blízkého východu. Známky revitalizace jeví také relace s dosavadním regionální rivalem Ruskem.
Turecko je zakládajícím členem OECD (1960), asociovaným členem EU od r. 1963 a od prosince 1999 kandidátskou zemí pro vstup do EU. Od 1. 1. 1996 platí celní unie Turecka s EU. Je jedním z vůdčích členů Organizace islámské konference (OIC), která získala pro Turecko v r. 2004 nový význam, když se jejím předsedou se stal Turek Ekmeleddin Ihsano?lu. Ankara je také zakládajícím členem (resp. iniciátorem vzniku) D-8 , tj. seskupení osmi islámských zemí (D-8 byla ustavena na vrcholné schůzce v Istanbulu v červnu 1997). Turecko je členem IMF (Mezinárodní měnový fond) a IBRD (Světová banka). Spolu s Rumunskem je vůdčí silou v BSEC (Organizace černomořské hospodářské spolupráce), snaží se o všestrannou aktivizaci činnosti tohoto seskupení. Je členem Rady Evropy od roku 1949 a členem OBSE. Turecko je i aktivním členem ECO (Organizace ekonomické spolupráce), která sdružuje nearabské země Blízkého Východu (kromě Izraele) a Střední Asie. Dále je členem OSN, FAO, IAEA, ILO, ITU, UNESCO, WHO a WTO.
Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) - mimo smluv dle kap. 7.1.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Čtvrtek 20. 1. 2005 Den D, 5 hodin ráno. ** Postupně se scházíme na letišti. Pavel K., Karel K. Pavel P., Antonín F., Svatopluk Š. a Petr H., najatý průvodce, který je šestý. V 7 hodin...
Čtěte více z deníku Nairobi, Mt Meru, Arusha, Tanzania - Kilimandžáro - den 1. a 2.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: