Ukrajina

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

OSN

Rada Evropy

OBSE

UNESCO

Evropská a středomořská organizace ochrany rostlin

Evropská konference o poštovní a telekomunikační administraci

Evropská konference ministrů dopravy

Evropská konference civilního letectví

Evropská organizace nejvyšších kontrolních úřadů

Evropská organizace satelitních telekomunikací

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

Multilaterální agentura ochrany investic

Wassenaarská dohoda o kontrole exportu konvenčních zbraní

Celosvětová poštovní unie

Světová energetická rada

Světová meteorologická organizace

Světová celní organizace

Světová organizace intelektuálního vlastnictví

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Světová turistická organizace

Sdružení nezávislých států (SNS)

Jednotný ekonomický prostor

GUAM

Dohoda k Energetické chartě

Dunajská komise

Smíšená komise ke Smlouvě o rybolovu ve vodách Dunaje

Schůzka stran Montrealského protokolu o substancích znečišťujících ozón

Komise pro ochranu mořského života Antarktidy

Komise pro ochranu Černého moře od znečištění

Konference smluvních stran Konvence o ochraně močálů

Konference stran Vídeňské konvence o ochraně ozónové vrstvy

Konference stran Konvence o ochraně biologické různorodosti

Konference stran Rámcové konvence OSN pro změny klimatu

Mezinárodní asociace pro kontrolu jakosti semen

Mezinárodní asociace rozvoje

Mezinárodní hydrologická organizace

Mezinárodní elektrotechnická komise

Mezinárodní kartografická asociace

Mezinárodní komise pro vědecký výzkum Středozemního moře

Mezinárodní mořská organizace

Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních úřadů

Mezinárodní organizace pro migraci

Mezinárodní organizace pro standardizaci

Mezinárodní organizace pro cukr

Mezinárodní organizace pro metrologii

Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry

Interpol

Mezinárodní organizace mořského satelitního spojení

Mezinárodní organizace práce

Mezinárodní organizace satelitního spojení - Intelsat

Mezinárodní organizace satelitního spojení - Intersputnik

Mezinárodní organizace civilního letectví

Mezinárodní organizace civilní obrany

Mezinárodní rada pro zrniny

Mezinárodní finanční korporace

Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Mezinárodní kancelář pro pěstování a výrobu vína

Mezinárodní kancelář pro výstavy

Mezinárodní epizootická kancelář

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj

Mezinárodní měnový fond

Mezinárodní úřad pro mořské dno

Mezinárodní telekomunikační unie

Mezinárodní unie pro ochranu nových druhů rostlin

Mezinárodní centrum vědeckých a technických informací

Sjednocený institut nukleárních výzkumů

Organizace pro průmyslový rozvoj při OSN

Organizace černomořské ekonomické spolupráce

Organizace pro zákaz chemických zbraní

Organizace pro rybolov v severo-západním Atlantiku

Organizace národních metrologických orgánů států Evropy

Organizace pro spolupráci železnic

Stálý arbitrážní soud

Světová asociace auto-magistrál

Středoevropská iniciativa

            Zahraniční politika prezidenta L. Kučma a ukrajinské vlády byla dlouhodobě zatížena nerozhodným lavírováním mezi integračními nabídkami Západu a Východu. Prezident V. Juščenko a jeho vláda od začátku roku 2005 začali s intenzifikací realizace integračních záměrů západním směrem, jež deklaroval již prezident L. Kučma v r. 2002, ale více méně je ponechával v deklaratorní rovině. Tato nejednoznačnost ukrajinské zahraničněpolitické linie pokračuje dosud. V r. 2006 se do čela vlády vrátil V. Janukovyč, jehož vláda prakticky převzala vyzkoušený model tzv. „mnohovektorové“ zahraniční politiky, který pokračuje dodnes. V praktické rovině dochází k tomu, že jeden koncept (víceméně prozápadní) prezentuje ministerstvo zahraničních věcí (ministra zahraničí do úřadu jmenuje, v rámci své kvóty, prezident), které se snaží neopouštět cestu dříve již deklarované euroatlantické integrace země. Janukovyčova vláda je však více neutrální a fakticky odmítla (s poukazem na většinové veřejné mínění) rychlou integraci UA do NATO, avšak preferuje potencionální integraci s EU s tím, že neopouští ani těsné vazby s nejvýznamnějším sousedem – RF. Vztahy Ukrajina – EU jsou vymezeny Akčním plánem a Dohodou o partnerství a spolupráci, které, až v roce r. 2008 vyprší, budou nahrazeny novými dokumenty. Konkrétně se jedná o novou posílenou dohodou spolupráce mezi EU - UA. V polovině září 2007 proběhl v Kyjevě summit EU-UA, který konstatoval nutnost podpory UA v jejím evropském směřování, avšak poprvé se zde nejednalo o perspektivě ukrajinského členství v EU, ale o těsné spolupráci v rámci programu Evropské sousedské politiky (ENP). Cílem tohoto snažení je perspektivní přibližování UA evropským standardům a právnímu systému, výhledově podpořené vznikem společné zóny volného obchodu. EU si však klade podmínku, že jednání o zóně volného obchodu může být dovedeno do konce mj. až po vstupu UA do WTO. 

            Ve spolupráci s NATO Ukrajina usiluje o pokračování a rozvoj  „vzájemně výhodné spolupráce“ a neklade již důraz na rychlé získání MAP pro vstup do NATO tak, jak tomu bylo v době vlády tzv. oranžové koalice. Změnu této pozice rovněž ohlásil V. Janukovyč během oficiální návštěvy Bruselu, čímž doma na Ukrajině vyvolal velmi emotivní debatu se zastánci rychlého členství v Alianci. I když se stále na Ukrajině diskutuje o tom, kdo skutečně určuje zahraniční politiku země (spor prezidenta versus vlády) je nyní víceméně jasné, že se Ukrajina brzkému členství v NATO velmi vzdálila. V podstatě lze konstatovat, i s ohledem na blížící se předčasné parlamentní volby 30.9. 2007, absenci tohoto tématu v zahraničněpolitických i bezpečnostních prioritách většiny klíčových politických subjektů. Strana Regionů V. Janukovyče však iniciuje brzké vyhlášení celonárodního referenda s cílem dosažení neutrálního (vně - blokového) postavení země. Ukrajinská armáda se však nadále účastní, v rámci nejrůznějších mezinárodních projektů, mnohých mírových zahraničních misí. Rovněž pokračuje částečná přeměna ukrajinských ozbrojených sil v rámci standardů NATO.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Ukrajina se zúčastňuje všech mnohostranných smluv a dohod, ke kterým je zavázána z titulu členství v mezinárodních organizacích (viz oddíl 3.1.).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Dvoustranná smluvní základna je tvořena dokumenty sjednanými před a po vzniku dvou samostatných států: České republiky a Ukrajiny:

A) Po vzniku dvou samostatných států

• Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou (platná od 25. 7. 1996)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o mezinárodní silniční dopravě (1. 7. 1997)
• Dohoda mezi Českou republikou a Ukrajinou o provádění plateb sociálního charakteru (30. 6. 1997)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, terorizmu a nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (30. 6. 1997)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o letecké dopravě (1. 7. 1997)
• Protokol mezi vládou České republiky a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi Českou republikou a Ukrajinou (17. 12. 1998)
• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o právní pomoci v občanských věcech (platná od 8. 11. 2002)
• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o sociálním zabezpečení (podepsaná 4. 7. 2001 v Kyjevě)
• Dohoda mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o ochraně utajovaných skutečností (podpis 14. 5. 2003, vstup v platnost 1. 12. 2004)
• Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení (25. 6. 2003)
• Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství a vědy Ukrajiny o spolupráci v oblasti vzdělávání a vědy na léta 2003 - 2006 (15.12.2003)
• Dohoda mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o spolupráci v oblasti obranného průmyslu (17. 2. 2006)
• Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a turistiky Ukrajiny (17. 2. 2006)
• Dohoda mezi vládou České republiky a kabinetem ministrů Ukrajiny o ekonomické, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci (vstoupila v platnost v dubnu 2006)

Problém sukcese do smluv z bývalého období řeší Protokol mezi vládou České republiky a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi Českou republikou a Ukrajinou, který vstoupil v platnost 28. 2. 2000.

Dokument má zásadní význam pro činnost a další tvorbu dvoustranné smluvní základny, protože v přílohách stanovuje, které smlouvy z období SSSR zůstávají zachovány a které smlouvy pozbývají platnosti dnem vstupu v platnost uvedeného Protokolu.

B) Smlouvy a dohody uzavřené před vznikem obou států, které zůstávají v platnosti:

• Ujednání o navázání diplomatických styků s dohodou o škrtnutí finančních závazků vzniklých z revoluce mezi Republikou Československou a Svazem sovětských socialistických republik sjednané výměnou nót (Ženeva, 9. 6. 1934)
• Dohoda o bezplatném předání sanatoria v Karlových Varech, náležícího Sovětskému svazu do vlastnictví Československého státu a o poskytování léčby sovětským občanům v sanatoriích v Karlových Varech (Praha, 23. 4. 1957)
• Dohoda mezi Československou republikou a SSSR o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou (Moskva, 6. 7 .1957, účinnost od 8. 1. 1958)
• Protokol k Dohodě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou (Moskva, 6. 7. 1957)
• Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o vypořádání zbylých majetkových a finančních otázek vzniklých před 9. květnem 1945 (výměna nót 7. 5. a 13. 7. 1959, Moskva 13. 7. 1959)
• Dohoda o vzájemném uznávání úředních značek ručních palných sportovně - loveckých zbraní (Moskva, 21. 12. 1970)
• Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik (Moskva, 27. 4. 1972)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o poskytnutí užívacích práv k pozemkům na výstavbu areálů sovětské školy v Praze a budov velvyslanectví ČSSR v Moskvě (Praha, 11. 9. 1979)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o výměně školských areálů v Praze (Praha, 11. 9. 1979)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci při osvojení jamburgského naleziště zemního plynu, výstavbě dálkového plynovodu Jamburg - západní hranice SSSR a objektu Uralského plynárenského komplexu a s tím spojených dodávkách zemního plynu ze SSSR do ČSSR a Protokol k Dohodě (Moskva, 16. 12. 1985)
• Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Svazu Sovětských socialistických republik o vzájemném uznávání Typových osvědčení způsobilosti k leteckému provozu civilních letadel (Praha, 17. 4. 1991)
• Protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci při osvojení jamburgského naleziště zemního plynu, výstavbě dálkového plynovodu Jamburg - západní hranice SSSR a objektu Uralského plynárenského komplexu a s tím spojených dodávek zemního plynu ze SSSR do ČSSR z 16. 12. 1985 (Praha, 2. 8. 1991)