Uzbekistán

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

V roce 1992 se Uzbekistán přičlenil do „Organizace pro ekonomickou spolupráci“. Členy této organizace je 10 států: Ázerbajdžán, Afghánistán, Irán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Pákistán, Tádžikistán, Turkmenistán, Turecko a Uzbekistán. Organizace má status pozorovatele při OSN. Jejím hlavním posláním je obchodně-ekonomická spolupráce a posílení  regionálních vztahů v bankovním sektoru, energetice, průmyslu a zemědělství.

Dne 30. dubna 1994 byla podepsána prezidenty Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu Smlouva o založení Středoasijského ekonomického společenství (SES). Dne 26. března 1998 přistoupil k této smlouvě Tádžikistán.

V květnu 1996 podepsaly Uzbekistán, Turkmenistán, Ázerbájdžán a Gruzie dohodu o spolupráci při vybudování dopravního koridoru TRACECA. Jedná se o iniciativu Evropské unie, která má za cíl železniční, vodní a automobilové propojení Evropy, Kavkazu a Střední Asie. Tento projekt napomáhá ekonomickému rozvoji a posílení obchodních styků mezi zeměmi uvedeného regionu. 

Dne 10. 1. 1997 se uskutečnilo v Biškeku setkání prezidentů uvedených středoasijských zemí, na němž byla podepsána Smlouva o věčném přátelství mezi Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem.

V dubnu 1999 se stal Uzbekistán pátým členem GUUAM (Gruzie, Ukrajina, Arménie, Moldavsko, Uzbekistán), neboť tuto organizaci viděl jako protiváhu vlivu Ruska uvnitř SNS. Vzhledem k nízké funkční schopnosti GUUAM zmrazil Uzbekistán v roce 2002 své členství, na nátlak USA i EU svoji účast počátkem 2003 opět do jisté míry aktivoval, v r. 2005 své členství ukončil.

V červnu 2001 Uzbekistán vstoupil jako šestá země do Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), dříve známé jako Šanghajská pětka. Členy jsou Čína, Rusko, Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán a nyní i Uzbekistán.V rámci ŠOS byl v Taškentu   zřízen sekretariát antiteroristického centra. (O zřízení nějakého centra usiloval Uzbekistán již delší dobu ve všech možných strukturách - OSN, OBSE, nakonec uspěl v ŠOS.)

Dne 28. února 2002 byla založena Organizace pro středoasijskou spolupráci (OCAS nebo také CAS). Zakládajícími členy organizace jsou Uzbekistán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. V roce 2004 se první přistupující zemí stalo Rusko. Činnost organizace byla původně zaměřena na spolupráci silových resortů, ale v průběhu roku 2004 byla rozšířena i do jiných sfér, především do ekonomických.

Při setkání prezidentů Putina a Karimova v Moskvě v dubnu 2004 bylo dohodnuto dát vzájemným vztahům formální podobu dohodou o strategickém partnerství. Tato dohoda byla podepsána v červnu 2004 v Taškentu u příležitosti zasedání ŠOS.

V prosinci 2005 se Uzbekistán stal členem Euroasijského ekonomického společenství. V současné době probíhá harmonizace uzbeckých zákonů (především daňových, celních, zahraničně obchodních) s pravidly této organizace.

V roce 2007 obnovil Uzbekistán svoje členství ve vojensko-politické Organizaci Dohody o kolektivní bezpečnosti a prezident Karimo se mj. zúčastnil v Tádžikistánu 5. a 6. října summitu této organizace.

Uzbekistán je členem Světové banky, MMF, EBRD, ABD a ABD. Podal žádost o přijetí do WTO, přístupová jednání pokračují. Na základě doporučení WTO Uzbekistán rekodifikuje svůj celní zákoník.

Uzbekistán je rovněž členem Organizace spojených národů (začleněn 2. března 1992), Společenství nezávislých států (SNS), Mezinárodního měnového fondu, Asijské rozvojové banky, Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Převážná většina mnohostranných smluv a dohod, které má Uzbekistán uzavřen (a které jsou veřejnosti deklarovány) se vztahuje k bodu 3.1., tj. jsou uzavřeny se zeměmi v rámci regionálních a mezinárodních uskupení jako jsou ŠOS, SES apod.

V dubnu 1996 byla podepsána dohoda mezi EU a Uzbekistánem o partnerství a kooperaci. V květnu 1999 byl ukončen ratifikační proces a dohoda vstoupila v platnost 1. 7. 1999.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Kromě pěti smluv, které se týkají ekonomické spolupráce (viz bod 7.1.) má CZ s UZ uzavřeny následující smlouvy:

1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o spolupráci v boji s trestnou činností (Taškent, 17. 6. 1998, dohoda vstoupila v platnost 20.11.1998)

2) Smlouva mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (Taškent, 18. 1. 2002, smlouva vstoupila v platnost 1.12.2003), publikována v ČR pod číslem 133/2003 Sb.m.s.

Důležité je rovněž Společné prohlášení prezidenta České republiky V. Klause a prezidenta Uzbecké republiky I. Karimova (Taškent, 13. 9. 2004)

Aktuální přehled rozpracovaných dohod a smluv k 1.7.2007:

1. Mezivládní dohoda o letecké dopravě

2. Dohoda mezi Uzbeckou agenturou pro standardizaci, metrologii a certifikaci a Úřadem pro technickou normalizaci, mterologii a státní zkušebnictví ČR o spolupráci v oblasti posuzování shody výrobků