Uzbekistán

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

V zemi je autokratický systém vlády se silným prezidentem. Prezident je volen na období 7 let prostřednictvím přímých voleb. Nejvyšším výkonným orgánem je Kabinet ministrů (vláda) Republiky Uzbekistán, jejímž předsedou je od počátku roku 2005 premiér (do té doby Kabinetu ministrů předsedal prezident). Nejvyšším zákonodárným orgánem je parlament - Olij Mažlis. V prosinci 2004 proběhly historicky první volby do nového dvoukomorového Parlamentu. Poprvé tak vznikl Senát. Parlament je plně zprofesionalizován. Nově zformovaná dolní komora Parlamentu sestává ze 120 poslanců. Ti zastupují konkrétní politickou stranu či nezávislou skupinu Jsou voleni na dobu 5 let v jednomandátových volebních okrscích v přímých volbách.
Současně s volbami do Parlamentu se konaly volby do oblastních, okresních a městských zastupitelstev. Na společných uzavřených zasedáních výše uvedených institucí si ve dnech 17.- 19. ledna 2005 zvolení zástupci volili senátory. Senát má celkem 100 členů, v každé z 12 oblastí země, města Taškent a Republiky Karakalpakstán bylo zvoleno 6 senátorů (jde vesměs o lidi s velkým vlivem a postavením, tj. o hokimy oblastí, měst, jejich zástupce či ředitele strategických podniků). Ostatních 16 členů jmenoval prezident I. Karimov. (Až do r. 2004 byl Parlament jednokomorový a sestával z 250 poslanců zvolených v územních jednomandátových volebních obvodech za účasti více stran na období 5 let. Parlament nepracoval na profesionálním základě, poslanci měli svá civilní zaměstnání, zasedání probíhala čtyřikrát do roka po dvou dnech).
Ačkoliv oficiálně je v zemi systém více stran, žádná z nich nepůsobí jako skutečně opoziční. Dřívější opoziční strany jako Demokratická strana Erk (Svoboda) a Lidové hnutí Birlik (Jednota) byly v roce 1993 zakázány. Ostatní strany nemají vlastní výrazný program, jsou provládní a podporují prezidenta. Drží téměř všechna křesla v parlamentě, zbytek mají poslanci, kteří se do parlamentu dostali na základě nově uplatněného institutu nezávislých kandidátů. Ti však rovněž politicky v podstatě podporují stávající režim.

Politické strany zastoupené v Parlamentu:

Liberálně - demokratická strana Uzbekistánu (ve zkratce LDPU)
je nejmladší stranou, která doplnila politické spektrum v Uzbekistánu (založena v listopadu 2003). Vznikla z iniciativy nově se rodící vrstvy podnikatelů, bankéřů, průmyslníků a ředitelů společných podniků. Jako hlavní program uvádí „vytváření politických podmínek pro soukromé podnikání". Nejsilnější postavení má v Samarkandu. Předsedou je Muchamedžan Achmedžanov. Prestiž liberálně-demokratickému hnutí získala skutečnost, že jedním z jejích členů je i premiér Šavkat Mirzijajev. S neočekávaně velkou převahou zvítězila ve volbách 2004 a získala největší zastoupení v dolní komoře - 41 poslanců.
Lidově - demokratická strana Uzbekistánu (NDPU),
je nejstarší a nejpočetnější stranou v zemi. Založena byla 15. listopadu 1991 a má více než 650 tisíc členů. LDSU se stala nástupcem Komunistické strany Uzbekistánu, převzala prakticky veškerý její majetek a spousta členů jen změnila členskou legitimaci. Mnozí z představitelů dnešní vlády jsou jejími přívrženci. Základním směrem své politiky deklaruje realizaci ekonomických reforem, řešení otázek vlastnictví a řešení problematiky Aralského moře. Předsedou strany byl od jejího počátku I. Karimov, kterého strana logicky podpořila v prezidentských volbách 1994. V roce 1996 I. Karimov ze strany vystoupil a rozhodl se působit jako „bezpartijní". NDPU pokračuje v jeho podpoře. Ve volbách 2004 získala 23,4% V dolní komoře je zastoupena 28 poslanci. Předseda Asleddin Rustamov. Vydává vlastní stranické noviny „Hlas Uzbekistánu" a časopis „Mulokot".
Národně - demokratická strana „Fidokorlar" (doslovný překlad Sebeobětování ),
vznikla v 1999. Vytvořena byla de facto z rozhodnutí I. Karimova a jejími členy jsou umělci, dělníci, představitelé výrobní sféry, drobného a středního podnikání, inteligence a mládeže. Je zaměřena nacionalisticky. Strana začala vydávat svoje noviny „Fidokorlar" a „Vatan". 14. dubna 2004 došlo ke sjednocení se stranou Vatan Tarakkieti (Pokrok vlasti), založenou v roce 1992. V poslanecké sněmovně je reprezentována 18 poslanci. Předsedou je Achtam Tursunov.
Demokratická strana „Millij Tiklaniš" (Národní obrození),
patří ke stranám s menší členskou základnou (umělci, vědci, intelektuálové) a měla by hrát roli „opozice". Založena byla 9. června 1995, jako své cíle deklaruje „sloužit politickému, ekonomickému, vzdělávacímu a kulturnímu růstu obyvatel". Důraz klade rovněž na propagandu národního obrození na základě všeobecných lidských hodnot. Její program zahrnuje i budování právního státu, demokratické společnosti a růst vědeckotechnického potencionálu státu. Také „národní obrozenci" vydávají své stranické noviny pojmenované analogicky podle názvu strany. V dolní komoře je hnutí zastoupeno 11 poslanci. Předseda Churšid Dóst Muchammedov.
Sociálně - demokratická strana „Adolat" (Spravedlnost),
byla založena 18. února 1995. Jako svůj hlavní programový cíl si vytyčila „vytvoření demokratického právního státu, upevnění nezávislosti republiky a hájení sociálních, ekonomických a politických zájmů občanů". Fakticky byla vytvořena jako „konstruktivní opozice". V současné době čítá její členská základna okolo 30 tisíc příznivců a 10 poslaneckých mandátů. Předseda Turgunpulat Dominov.

Dále existují tzv. mimoparlamentní politické organizace na legální bázi. Kromě nich existují zakázané politické strany a skupiny opozičního charakteru. V první řadě je to Birlik (Jednota) vznikla 1998, mnoho aktivistů této skupiny žije v emigraci. Z Birliku se oddělila strana Erk (Svoboda). Předseda Muchamed Salih. Její funkcionáři žijí v emigraci nebo jsou uvězněni. Jde o rozhodnou protikarimovskou opozici.
Islámskou opozici představuje zejména Strana osvobození. Vyzývá k násilnému svržení režimu. Z ní se oddělila organizace Akramíja, které byla iniciátorem tzv. „andižanských událostí" v květnu 2005, tedy de facto pokusu o státní převrat.
V poslanecké sněmovně mají své zastoupení i různé „iniciativní skupiny". Celkem jde o 14 poslanců, vesměs však příznivců jiných stran či prezidentského aparátu.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezident je hlavou státu a výkonné moci. Jeho rozsáhlé pravomoci jsou formalizovány v článku 93 ústavy Uzbekistánu. Na základě a k provádění Ústavy a zákonů může vydávat výnosy, nařízení a usnesení. Podle ústavy se po uplynutí funkčního období stává doživotním členem Ústavního soudu.
Prezidentem Uzbekistánu je Islam Abduganijevič Karimov, nar. 30. 1. 1938.
Nejdříve byl zvolen tehdejším Nejvyšším sovětem Uzbecké sovětské socialistické republiky (24. 3. 1990), po vyhlášení nezávislosti Uzbekistánu (31. 8. 1991) byl v prvním všelidovém hlasování zvolen prvním prezidentem Republiky Uzbekistán (29. 12. 1991). V březnu roku 1995 bylo uspořádáno národní referendum, které prodloužilo jeho prezidentský mandát až do roku 2000 (v referendu hlasovalo více než 99% voličů).
V prezidentských volbách v lednu 2000 byl I. Karimov zvolen opětovně na další pětileté období (92% hlasů). V referendu počátkem roku 2002 bylo volební období prezidenta prodlouženo s dosavadních 5-ti let na 7 let. Jeho funkční období zřejmě letos skončí a asi bude kandidovat i v příštích volbách, které by měly proběhnout 23. prosince 2007.
Podle článku 93 Ústavy Uzbekistánu prezident :
- Vystupuje jako garant zachovávání práv a svobod občanů, Ústavy a zákonů
- Zastupuje Uzbekistán uvnitř i navenek
- Uzavírá a podepisuje jménem Uzbekistánu smlouvy a dohody a dbá na plnění závazků vyplývajících z nich
- Přijímá diplomatické zástupce zemí a organizací
- Předkládá Senátu Olij Mažlisu návrhy na jmenování diplomatických zástupců Uzbekistánu
- Předkládá Olij Mažlisu každoroční zprávy o nejzávažnějších otázkách společenského a ekonomického života země
- Vytváří aparát výkonné moci a řídí ho, zajišťuje koordinaci činnosti nejvyšších orgánů státní moci, vytváří a ruší ministerstva, státní výbory a jiné orgány státní správy a předkládá Olij Mažlisu svá rozhodnutí ke schválení
- Předkládá návrh na jmenování předsedy Senátu Olij Mažlisu
- Předkládá návrh na jmenování předsedy vlády a jeho odvolání Olij Mažlisu
- Jmenuje na návrh předsedy vlády členy vlády a odvolává je z funkce
- Jmenuje a odvolává generálního prokurátora a jeho náměstky a předkládá ke schválení Senátu Olij Mažlisu
- Navrhuje Senátu Olij Mažlisu kandidáty na funkci předsedy a členů Ústavního soudu, předsedu a soudce Nejvyššího soudu a Nejvyššího hospodářského soudu, předsedu představenstva Centrální banky, předsedu Státního výboru ochrany přírody
- Jmenuje a odvolává soudce oblastních, meziokresních a okresních, městských, vojenských a hospodářských soudů.
- Jmenuje a odvolává hokimy oblastí a města Taškentu s následným potvrzením příslušnými kengaši lidových zástupců (obdoba našich krajských zastupitelstev).
- Pozastavuje, nebo ruší akty státního řízení a také hokimů
- Podepisuje a publikuje zákony, má právo vracet zákony Olij Mažlisu
- Vyhlašuje válečný stav a do tří dnů ho předkládá ke schválení Olij Mažlisu
- V případech, které nesnesou odkladu vyhlašuje mimořádný stav do tří dnů ho předkládá ke schválení Olij Mažlisu
- Je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a odvolává nejvyšší velitele, jmenuje a povyšuje do nejvyšších hodností
- Uděluje řády a vyznamenání
- Řeší otázky občanství Uzbekistánu a poskytuje azyl
- Předkládá Senátu Olij Mažlisu návrhy na vyhlášení amnestie a uděluje milost osobám odsouzeným soudy Uzbekistánu
- Vytváří Službu národní bezpečnosti Uzbekistánu, jmenuje a odvolává předsedu Služby národní bezpečnosti a předkládá ke schválení Senátu Olij Mažlisu
- Plní ostatní povinnosti podle ústavy nebo zákonů republiky

2.3. Složení vlády

předseda vlády,
vedoucí zemědělsko-průmyslového komplexu
- MIRZIJAJEV Šavkat Miramanovič

místopředseda vlády,
vedoucí ekonomického komplexu, zahraničního obchodu a ministr financí
- AZIMOV Rustam Sadykovič

místopředseda vlády,
vedoucí komplexu pro otázky komunální sféry, dopravy, investiční výstavby
- CHANOV Nodir

místopředseda vlády,
vedoucí komplexu pro otázky paliva,energetiky, chemie, hutnictví a strojírenství,
geologie, standardizace a státních rezerv
- ŠAISMATOV Ergaš Rachmatullajevič

místopředseda vlády,
generální ředitel UzASI, vedoucí komplexu pro otázky informačních
systémů a telekomunikací
- ARIPOV Abdulla Nigmatovič

místopředseda vlády,
ministr vyššího a středního odborného vzdělání, vedoucí komplexu pro otázky
vzdělání, zdravotnictví a sociální péče
- KASYMOV Rustam Sabirovič

místopředsedkyně vlády,
předsedkyně Výboru žen Uzbekistánu
- INAMOVA Svetlana Tursunovna

ministr zahraničních věcí
- NOROV Vladimír Imamovič

ministr vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu
- GANIJEV Eljor Madžidovič

ministr ekonomiky
- CHODŽAJEV Batyr Assadillajevič

ministr práce a sociálních věcí
- zastupující náměstek CHAJIDOV Achtam

ministr kultury a sportu
- KURBANOV Rustam Džavdatovič

ministr vnitra
- MATLJUBOV Bachodir Achmetovič

ministr obrany
- MIRZAJEV Ruslan Erkinovič

ministr základního školství
- DŽURAEV Turobžon Ikromovič

ministr zemědělství a vodního hospodářství
- ISMAILOV Sajfuddin Umarovič

ministr spravedlnosti
- OTACHONOV Fazilchan Chajdarovič

ministr zdravotnictví
- NAZIROV Feruz Gafurovič

ministr pro mimořádné situace
- BERDIEV Kobildžon Rajimov

Členem vlády je rovněž předseda rady ministrů autonomní Republiky Karakalpakstán
- JANGIBOJEV Bachodir.

Státní výbory:

předseda Státního výboru pro správu státního majetku
- MUSAJEV Dilšod Olimdžonovič

předseda Státního výboru geologie a nerostných zdrojů
- MOVLJANOV Nariman Ganijevič

předseda Státního výboru pro statistiku
- KUDRATOV Gofurdžan Sabirovič

předseda Státního celního výboru
- NASYROV Sodirchon Chodžajevič

předseda Státního daňového výboru
- PARPIEV Batyr Rachmatovič

předseda Státního výboru pro demonopolizaci a rozvoj konkurence
- ULAŠEV Bojmurod Sujunovič

předseda Státního výboru pro architekturu a stavebnictví
- TOCHTAEV Azamat Ramzitdinovič

předseda Státního výboru pro pozemky, geodézii, kartografii a státní katastr
- ABDUAZIZOV Abduvali

předseda Státního výboru pro ochranu přírody
- ARICHONOV Borij Botyrovič

předseda Státního výboru pro ochranu hranic
- TĚŠAJEV Gafudžon Kadyrovič

Olij Mažlis (parlament):

Nejvyšším zastupitelským orgánem Uzbekistánu je Olij Mažlis který vyková zákonodárnou moc. Skládá se ze dvou komor: Senátu a Zákonodárné komory

Senát Olij Mažlisu je horní komora parlamentu.

předseda
- SOBIROV Ilgizar Matjakubovič

místopředseda
- MUCHITDINOVA Farucha Fachriddinova

místopředseda a předseda Žokorgi Kenesa Republiky Karakalpalkakstán (parlamentu Karakalpakstanu)
- ERNIJAZOV Musa Tažetdinovič

předseda výboru rozpočtového a hospodářských reforem
- IMINOV Bachtijor Mirzažonovič

předseda výboru legislativního a soudně právního
- RAŽABOVA Mavžuda Abdullajevna

předseda branně bezpečnostního výboru
- USMONOV Ma´ruf A´zamovič

předseda zahraničně politického výboru
- SAFAJEV Sadyk Salichovič

předseda výboru pro vědu, vzdělávání,kulturu a sport
- VACHIDOV Erkin Vachidovič

předseda výboru pro zemědělství, vodního hospodářství a ekologii
- ALIJEV Gafur Kuvvatovič

Zákonodárná komora Olij Mažlisu

předseda
- CHALILOV Erkin Chamdamovič

místopředseda
- KARIMOV Akram Abbasovič

místopředseda
- SAFAJEVA Maškura Bakijeva

předseda výboru rozpočtového a
hospodářských reforem - ACHADOV Abdurafik

předseda výboru legislativního a soudně právního
- ISMAILOV Nurdinžon Mujdinchanovič

předseda výboru práce a sociálních věcí
- NASRIJEV Ilchom Ismailovič

předseda branně bezpečnostního výboru
- TURSUNOV Achtam Salomovič

předseda meziparlamentního výboru a zahraničních věcí
- TEŠABAJEV Muchammadjusuf Mutalibžanovič

předseda výboru pro průmysl, stavebnictví a obchod
- KOČMARIK Izidor Andrejevič

předseda výboru pro zemědělství, vodní hospodářství a ekologii
- KARIMOV Tulanbaj Ibragimovič

předseda výboru pro informace a spojovací technologie
- DUSTMUCHAMEDOV Chiršid Nabijevič

předseda výboru pro demokratické instituce, nestátní organizace a orgány
občanské samosprávy
- SAJIDOV Akmal Cholmatovič

předseda výboru pro vědu, kulturu, vzdělávání a sport
- ZIJEAZAMAT Chamid ugli

zmocněnec Olij Mažlisu pro lidská práva= ombudsperson
- RAŠIDOVA Sajora Šarafovna

Vedoucí ostatních ústředních orgánů státní moci Uzbekistánu:

předseda Účetní komory Uzbekistánu
- MUSAJEV Bechzod Anvarovič

předseda Ústřední volební komise
- ABDUSALOMONOV Mirzoulugbek Elčijevič

předseda Ústavního soudu
- nebyl zatím jmenován, zástupce MIRBABAJEV Bachtijor Šamsutdinovič

předseda Nejvyššího soudu
- MUSTAFAJEV Buritoš Mustafajevič

předseda Nejvyššího hospodářského soudu
- IŠMETOV Aminžon Žabborovič

generální prokurátor
- KADYROV Rašid Chamidovič

předseda Služby národní bezpečnosti
- INOJATOV Rustam Rasulovič

předseda Centrální banky - MULLADŽANOV Fajzulla Maksudžanovič

předseda představenstva Národní banky - RACHIMOV Saidachmad Burijevič