Makedonie

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V r. 2008se očekává, že MK během summitu NATO v Bukurešti obdrží pozvánku ke členství v Severoatlantické alianci. Makedonská vláda by ráda již v první polovině r. 2008 za slovinského předsednictví zahájilapřístupové rozhovory s EU. Rozhodující proto bude výsledek hodnotící zprávy Evropské komise v závěru r. 2007.

Integrační ambice (EU, NATO) makedonského státu může negativně ovlivnit dlouholetý spor s Řeckem ohledně názvu země. Řecký parlament by mohl blokovat ratifikační proces.

Vnitropolitický, bezpečnostní a hospodářský vývoj v regionu do značné míry ovlivňují probíhající rozhovory o budoucím statusu provincie Kosovo. Postoj makedonské vlády k probíhajícím rozhovorům o budoucím statusu Kosova je shodný s postojem bývalé vlády vedené sociálními demokraty (SDSM). Pro MK bude akceptovatelné jakékoliv řešení dosažené vzájemným dialogem mezi Bělehradem a Prištinou za mezinárodního přispění, které neohrozí suverenitu  a územní integritu země a podpoří stabilitu v regionu. Gruevského vláda podporuje řešení dosažené na půdě OSN, na rozdíl od Bučkovského kabinetu však ještě více akcentuje urychlení rozhovorů a neodkládání konečného řešení. V opačném případě upozorňuje na riziko vzniku politické a bezpečnostní nestability v regionu. Úplnou samostatnost Kosova podporuje v MK celý albánský politický blok, včetně současné vládní Demokratické strany Albánců (DPA) Arbena Xhaferiho.

Klíčovou otázkou ve vztahu ke Kosovu zůstává otázka demarkace makedonsko-kosovské hranice. Dokončení demarkace severozápadní hranice s Kosovem zůstává pro makedonskou vládu, i přes deklarativní prohlášení a ujištění kosovských politiků, prioritním zahraničně politickým a bezpečnostním tématem. Tato otázka je velice citlivě vnímána zejména slavo-makedonským obyvatelstvem.

Za překážku oboustranného rozvoje obchodně ekonomických vztahů je možno považovat jednostranně uplatňovanou vízovou povinnost vůči MK ze strany členských zemí EU.  Dne 13.3.2007 byla v Bruselu ukončena jednání mezi MK a EU o zjednodušení vízového režimu a horizontální dohodě o readmisi. Zjednodušení vízového režimu je kompromisním řešením a prakticky se dotkne cca 20 kategorií mk občanů /studenti, podnikatelé, turisté, dětí do 6 let věku, apod./. Dohoda bude muset být ratifikována v parlamentech ČS EU a její vstup v platnost se předpokládá počátkem r. 2008. Ze strany ČR je uplatňován vůči makedonským občanům vízový režim s výjimkou držitelů diplomatických pasů. Na rozdíl od jiných ČS EU však ČR zatím nezpoplatňuje vydávání víz. 

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

MK je od r. 2005 kandidátskou zemí EU a od r. 2003 členem WTO. Dne 8.11.2006 byla zveřejněna první zpráva EK o pokroku Makedonie/FYROM od přiznání statusu KZ v prosinci 2005. EK ve zprávě konstatovala zpomalení reformního procesu v r. 2006 a nedoporučila zahájení rozhovorů o přistoupení k EU v r. 2007, přičemž zdůraznila nutnost zintenzivnění reformního úsilí v r. 2007. Prioritou zůstává další implementace Rámcové dohody z Ochridu (OFA), která by měla přispět k upevnění mezietnické stability, demokracie a role práva. Pro dosažení viditelného pokroku bude dle EK potřebný konstruktivní dialog mezi všemi parlamentními stranami vedoucí k širšímu politickému konsensu. Pozitivně byly zhodnoceny probíhající reformy v soudnictví a postup při decentralizaci státní správy. Boj s korupcí /legislativní a institucionální rámec/ a organizovaným zločinem, pokračující reforma policie a soudnictví zůstávají hlavními výzvami nové vlády. Přestože MK aktivně rozvíjí regionální spolupráci a vztahy se sousedními zeměmi, v budoucnu bude muset vynaložit větší úsilí při nalezení vzájemně přijatelného řešení sporu s Řeckem týkajícího se názvu země.

ČR v souladu se závěry soluňského summitu EU v červnu 2003 jednoznačně vystupuje pro členství zemí západního Balkánu v Evropské unii. Jedná se o proces, který zahrnuje naplňování komplexních politických i ekonomických kritérií jakož i aproximaci vnitřních předpisů. Během návštěvy makedonského premiéra N. Gruevského v Praze (duben 2007) česká strana ocenila reformní úsilí nové makedonské vlády, zejména pak radikální přístup, se kterým se vláda chce vypořádat s korupcí a organizovaným zločinem a ekonomický program zahrnující rozsáhlou finanční a daňovou reformu. ČR je připravena za předpokladu nastoleného reformního trendu podpořit makedonské integrační ambice  a doporučit zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií o členství v Evropské unii v r. 2008. N. Gruevski během svojí oficiální návštěvy v Praze oficiálně zveřejnil záměr otevřít diplomatické zastoupení MK v ČR v druhé polovině r. 2007.

Na summitu NATO v Rize /28.-29.11./ bylvůči zemím tzv. Jadranské charty /MK, Albánie a Chorvatsko/ vyslán jasný signál možného předání pozvánky členství na dalším summitu v r. 2008 za předpokladu pokračování reformního úsilí, implementace standardů NATO a příspěvku k euro-atlantické bezpečnosti a stabilitě. V případě MK bylo pozitivně zhodnoceno úspěšné provedení červencových parlamentních voleb v r. 2006, přínos MK do mírových operací a k rozvoji regionální spolupráce. MK byla vyzvána k pokračování              a prohlubování reforem v oblastech politické, ekonomické a obranném sektoru, k upevnění roli práva a pokračování reformy justice. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění politické stability, boji s korupcí a organizovaným zločinem.

Dne 19.12.2006 se MK stala po podpisu přístupové smlouvy v Bukurešti členem regionální zóny volného obchodu – modernizované obdoby CEFTA. Smlouva musí být ratifikována v 10 členských zemích během následujících 2 až 4 měsíců.

Makedonský parlament schválil plošnou daň ze zisku právnických osob a z příjmu fyzických osob ve výši 10% od r. 2008 (s postupným přechodem ze současných 12% od 1.1.2007). Vláda přijala program investičních pobídek a rozvoje volných ekonomických zón stimulující zahraniční investory. Zavedením této plošné daně se stala MK zemí s nejnižším daňovým zatížením v Evropě.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

České firmy by se mohly podílet na obnově a modernizaci země, zejména pak rozvoji dopravní, energetické a ekologické infrastruktury, přímo za pomoci českých finančních zdrojů, nebo s využitím mezinárodních zdrojů a různých mezinárodních rozvojových programů.

Případní čeští investoři, nebo zájemci o vzájemnou spolupráci a kooperaci, mohou využít několika komparativních výhod (dočasného charakteru):

• relativně levné pracovní síly;
• vysoké nezaměstnanosti, která ve svém důsledku snižuje nákladovost;
• jižního klimatu, dovolujícího pěstování plodin tohoto pásma;
• existenci několika ekologicky čistých oblastí;
• nevyužitých kapacit  pro rozvoj turizmu (horský, selský, hotelový, lázeňský, historicko  poznávací);
• přítomnosti výrobních podniků, hledajících možnosti spolupráce při průniku na třetí trhy;
• relativně rozvinutého zpracovatelského průmyslu (potravinářský, textilní a kožedělný);
• již uzavřených dohod o volném obchodě (bilaterální dohody se sousedními zeměmi, dále Tureckem, Ukrajinou, státy EFTA; prozatímní dohoda s provincií Kosovo a vstup MK do regionální zóny volného obchodu - modernizované obdoby CEFTA).

České výrobky mají v zemi relativně dobré jméno. ČR je v mnoha směrech považována za vzor (přechod na tržní hospodářství, demokratizace společnosti, sociální smír, privatizace, rychlé začlenění do západoevropských struktur, klidné rozdělení státu).